#### Bibliografický údaj: - **Autor**: Karel Hynek Mácha - **Název**: Máj - **Místo vydání**: Praha - **Nakladatel**: Česká akademie věd a umění - **Rok vydání**: 1836 - **Vydání**: 1. #### Literární charakteristika: **literární druh**: lyricko-epická báseň **literární žánr**: báseň **literární forma**: poezie ## Autor: Karel Hynek Mácha (1810–1836) byl český básník, prozaik a dramatik, představitel českého romantismu. Narodil se na Malé Straně v Praze, vystudoval práva a filozofii. Rád cestoval a navštívil například severní Itálii. Ve své době byl Mácha kritizován pro své téma a styl, později byl však přijat jako klíčová postava české moderní poezie. ## Dílo: - **Márinka**: Příběh o lásce a smrti, symbol poutníka. - **Pouť krkonošská**: Motiv poutníka a vězně. - **Cikáni**: Popis cikána, autoportrét Máchy. ## Literárně-historický kontext: 30 – 40. léta 19. století - **Romantismus**: Umělecký směr, který kladl důraz na cit, individualitu a přírodu. - **Národní obrození**: Období, kdy literatura sloužila k výchově k vlastenectví. Mácha byl součástí třetí etapy národního obrození, kdy vrcholil romantismus a začínal realismus. ### Současníci: - **Josef Kajetán Tyl** – Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka - **Karel Jaromír Erben** – Kytice - **Božena Němcová** – Babička ## Struktura literárního díla: #### a) Kompoziční vrstva: - **Postup**: Chronologický - **Forma řeči**: Přímá řeč, dialogy, monology - **Slohový postup**: Vyprávěcí, popisný, úvahový - **Vyprávěcí forma**: Er-forma, na konci ich-forma - **Děj**: Čtyři zpěvy a dvě intermezza #### b) Tematická vrstva: - **Děj**: Báseň začíná oslavou máje a popisem přírody. Jarmila čeká na Viléma, ale dozví se, že byl uvězněn a bude popraven. Vilém ve vězení přemýšlí o svém životě a činu – zabil svého otce, který zneuctil Jarmilu. Je popraven a jeho tělo je vpleteno do kola. Po letech se autor vrací na místo Vilémovy popravy a reflektuje jeho osud. - **Motivy**: láska, smrt, vina, příroda - **Námět**: Tragická láska a konflikt s osudem - **Téma**: Hledání smyslu života a smrt - **Prostředí**: Okolí hradu Bezděz a Máchova jezera - **Čas**: Jaro, zejména květen - **Autorský postoj**: empatický, reflexivní #### c) Jazyková vrstva: - **Básnické prostředky**: anafora, epifora, apostrofa, apoziopeze, inverze, metafora, metonymie, synekdocha, personifikace, přirovnání, epiteton, oxymóron, hyperbola, eufemismus, dysfemismus. - **Styl**: Květinový jazyk plný tropů a figur. Obsahuje mnoho obrazných pojmenování a přenesení významu. ## Hlavní postavy: - **Vilém**: Loupežník, který dává vinu za své činy otci. Miluje Jarmilu a nechce žít podle společenských ideálů. - **Jarmila**: Miluje Viléma a po jeho uvěznění a odsouzení k smrti se rozhodne spáchat sebevraždu. - **Poutník**: Souzní s Vilémem a obsahuje autobiografické prvky Máchy. - **Otec**: Svedl Jarmilu a byl zabit vlastním synem Vilémem. Sám byl loupežník. ## Děj: #### 1. Zpěv: Báseň začíná oslavou máje a popisem přírody. Jarmila čeká na svého milého u břehu jezera. Místo něj přichází jeho přítel se zprávou, že Vilém má být druhého dne popraven za vraždu Jarmilina svůdce. Jarmila skočí do jezera a utopí se. #### 2. Zpěv: Vilém ve vězení přemýšlí a přesvědčuje se, že není vinen. Dozvídá se, že zabil svého otce, který ho kdysi vyhodil z domu a kvůli němuž se stal vůdcem loupežníků. Počítá padající kapky, jako by měřil čas. #### I. Intermezzo: Na popravišti čeká sbor duchů na Viléma. #### 3. Zpěv: Vilém se loučí s přírodou, kterou už nikdy neuvidí. Obává se, co bude po smrti. Davy lidí vybíhají na louku, aby si ho prohlédly. Vilém je popraven a jeho tělo je vpleteno do kola. #### II. Intermezzo: Vilémovi spolu-loupežníci sedí kolem ohně a mlčí. Jsou nešťastní ze ztráty svého vůdce. #### 4. Zpěv: Do vesnice se vrací sám autor po sedmi letech poslední den v roce. V hospodě se dovídá příběh Viléma a Jarmily. Opět se vrací prvního máje ke kolu. Děj končí ztotožněním se Máchy s dějem (er-forma => ich-forma) zvoláním: „Hynku! Viléme! Jarmilo!“. ## Kompozice: - Chronologická struktura - Dílo je rozděleno na 4 zpěvy a 2 intermezza (vsuvky – promluvy duchů). - Použitý jambický verš je v češtině neobvyklý. - Expozice: Jarmila skáče do jezera kvůli své lásce k Vilémovi - Kolize: Vilémovi se blíží poprava, blouzní ve vězení a přemýšlí nad životem - Krize: Vilém před osudnou popravou truchlí nad vlastním životem a opěvuje přírodu, následně je popraven - Závěr: Na závěr na místo Jarmiliny sebevraždy přichází poutník ## Jazyk: - Obrovské množství tropů a figur, květnatý jazyk. - Figury: anafora, epifora, apostrofa, apoziopeze, inverze - Tropy: metafora, metonymie, synekdocha, personifikace, přirovnání, epiteton, oxymóron, hyperbola, eufemismus, dysfemismus. ## Kontext autorovy tvorby: Autorem je Karel Hynek Mácha (1810-1836). Narodil se na Malé Straně. Vystudoval práva a filozofii. V divadle poznal svou lásku – Eleonoru Šomkovou. Rád cestoval, navštívil severní Itálii, zemřel ještě před svatbou. Původně psal německy, později česky. Zpracovával vlastenecká témata. Máj patří k základním dílům české moderní poezie. Ve své době byla kritizována, později byla přijata. ## Literární a obecně kulturní kontext: Kniha vyšla roku 1836 a jde o vrcholné dílo českého romantismu. Kritikům Máje vadilo téma (sebevražda, otcovražda, oběšenec), nevkusný námět (příroda x vražda), složité vyjadřování a nedostatek vlastenectví. Máchu kritizoval hlavně Josef Kajetán Tyl. Řadí se do období národního obrození: - Historický proces zastavení úpadku češtiny - Vytvoření nového spisovného českého jazyka - Znovuobnovení národní kultury a literatury - Později politická emancipace Etapy národního obrození: 1. Obranná (1775-1805) 2. Ofenzivní (1805-1830) 3. Vyvrcholení (1830-1848) 4. Bachův absolutismus (1851-1861) Třetí etapa NO: - Dva protichůdné směry – romantismus a biedermeier (měšťanské rodinné prostředí, pohodlí) - Znaky romantismu: cit, individualita, tajemství, obraznost, hlavní hrdinové stáli proti společnosti - Prostředí starých hradů, opuštěných míst a přírody - Jediným zástupcem českého romantismu byl Karel Hynek Mácha - Další autoři: J. K. Tyl (Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka, Strakonický dudák) a K. J. Erben (Kytice, Pohádky) ## Vlastní názor: Báseň "Máj" mě zaujala svým poetickým jazykem a hlubokými myšlenkami. I když je text náročný na pozornost, odměňuje čtenáře krásnými obrazy a silnými emocemi. ## Zdroje informací: - Mácha, Karel Hynek. Máj. Praha: Česká akademie věd a umění, 1836. - [Literatura v kostce](http://www.literatura.cz/maj)