#### Bibliografický údaj: - **Autor**: Moliére - **Název**: Lakomec - **Místo vydání**: Praha - **Nakladatel**: Mladá fronta - **Rok vydání**: 1966 - **Vydání**: 1. - **Překlad**: E. A. Saudek #### Literární charakteristika: **literární druh**: drama **literární žánr**: komedie **literární forma**: próza ## Autor: Jean-Baptiste Poquelin, známý pod jménem Moliére, se narodil v roce 1622 v Paříži, kde zemřel v roce 1673. Byl francouzský herec, spisovatel a dramatik, syn zámožného měšťana. Zvolil si pseudonym Moliére, aby nehaněl rodinu, neboť povolání herce bylo tehdy považováno za hanlivé. Věnoval se kočovnému životu a po Francii cestoval 13 let jako dramatik a herec. Vedl vlastní kočovný soubor Skvělé divadlo, zaměřený na komedie a frašky. Jeho díla často kritizovala tehdejší společnost, mravy a církev. Citát: *„Odmítne-li žena tvoji lásku a nabídne ti přátelství, nepovažuj to za rozchod. Znamená to, že chce postupovat podle pořadí.“* ## Dílo: - **Tartuffe neboli Podvodník**: Kritika církve a pokrytectví. Tartuffe předstírá náboženskou horlivost, aby získal majetek a zničil rodinu bohatého měšťana. - **Misantrop**: Vzdělanec, zastánce pravdy, který se stává nepřítelem lidstva, protože odhaluje přetvárku a faleš. - **Zdravý nemocný**: Hypochondr Argan je přesvědčen o své nemoci, dokud mu jeho služebná neukáže opak. ## Literárně-historický kontext: 17 – 18. století - **Klasicismus**: Promítl se také v architektuře, hudbě - **Politika**: Absolutismus ve Francii - **Vzor**: Antické umění (tvůrčí kázeň, umělecká krása, dokonalost, harmonie) - **Principy**: Cit podřízen rozumu, krása je v přírodě a pravdě - **Trojjednota**: Místa, času a děje ### Současníci: - **Jean de La Fontaine** – Bajky (alegorie, příběhy zvířat, kritika lstivosti, pokrytectví a směšnosti dvora) - **Carlo Goldoni** – zrušil masky, kostýmy, zavedl pevný text: Poprask na laguně (obraz života rybářského městečka, malicherné spory a žárlivost, jemná ironie) - **Daniel Defoe** – Robinson Crusoe (dobrodružný román) ## Struktura literárního díla: #### a) Kompoziční vrstva: - **Postup**: chronologický - **Forma řeči**: přímá - **Slohový postup**: vyprávěcí, popisný, úvahový - **Vyprávěcí forma**: ich-forma - **Celkem je zde pět dějství**. #### b) Tematická vrstva: - **Děj**: Děj se odehrává v Paříži. Harpagon je velmi lakomý a záleží mu pouze na jeho penězích. Má dceru Elišku a syna Kleanta. Eliška je zamilovaná do Harpagonova služebného Valéra a Kleantes je zamilovaný do Marriany, dívky ze sousedství. Je to dívka prostá a chudá, ale přesto je její láska obrovská. Kleantes se rozhodne, že Marrianu požádá o ruku. Ještě předtím se ale rozhodne, že si půjčí peníze, aby měli za co utéct. Má domluvenou schůzku s lichvářem, ale až na místě zjišťuje, že lichvářem je jeho otec. S otcem se pohádá. Otec chce své děti dobře zajistit, a to tak, že je chce oženit s bohatými lidmi. Elišku chce provdat za Anselma a Valéra za starou vdovu. Sám si chce vzít Marrianu. Neví totiž o tom, že ji miluje Kleantes. Jednoho dne Čipera ukradne kazetu, ve které má Harpagon veškeré své jmění. Harpagon se okamžitě stává nepříčetným a obviňuje každého ze svého okolí. Pozve komisaře, a ten začne vyslýchat Jakuba. Jakub poukáže na vinu Valéra. Harpagon se tedy rozhodne Valéra oběsit. V tom se ale objeví Kleantes a říká, že otci vrátí ztracenou kazetu s penězi. Požaduje za to ale, aby se jeho otec vzdal Marriany. Pro něj jsou peníze přednější, a proto přenechává Marrianu Kleantovi. Později se také ukáže, že Marriana a Valér jsou potomci Ansalma. Celý děj končí šťastně, a to tím, že Marriana si vezme Kleanta a Valér Elišku. Harpagon končí šťastný. Má své peníze a nemusí ani zlaťák ze svého majetku dát na svatbu a budoucnost svých dětí. - **Motivy**: lakota, kazeta, peníze, láska, intriky, koně - **Námět**: Komedie o hrnci - **Téma**: kritika lakomosti lidí a varování před závislostí na peníze - **Prostředí**: Paříž - **Čas**: 17. století - **Autorský postoj**: komický - **Adaptace**: Lakomec (film, 1980) #### c) Jazyková vrstva: - **Ukázka**: - **Harpagon**: "Tak si jdi na něho počkat na ulici! V mém domě mi nebudeš trčet jako píka v hnoji a číhat, kde se co šustne a ze všeho vytloukat užitek!" - **Čipera**: "Jak, mordsechadry, chcete, aby vás někdo okrad? Copak jste vůbec k okradení? Když přece kdeco zamykáte na tři západy a ve dne v noci u toho stojíte vartu?" - **Harpagon**: "Budu zamykat, co zamykat uznám za dobré, a stát na stráži, kde budu chtít. - Že on je taky jeden z těch špiclů, co se mi pořád lepí na paty? Jen jestli, probůh, něco netuší o mých penězích! -Že bys byls to rozhlašovat, že mám v domě schované peníze?" - **Čipera**: "Vy máte schované peníze?" - **Harpagon**: "To jsem neřekl, ty lotře. Právě že nemám. -Já se vzteknu. -Ptám se tě, jestli bys nebyl s to, abs to ze samé špatnosti rozhlašoval." - **Rozkazovací věta**: "Tak si jdi na něho počkat na ulici!" - **Přirovnání**: "trčet jako píka v hnoji" - **Nespisovný výraz**: "mordsechadry, lotr, špicl" - **Řečnická otázka**: "Copak jste vůbec k okradení?" - **Archaismus**: "stát vartu" Celkově o knize: Autor také hojně využívá klasických lidových spojení. Jazyk je bohatý, časté užívání nespisovných slov a otázek. Text je psán tak, že herec mluví přímo k adresátům, a tak je zaujme. ## Vlastní názor: Dílo se mi líbilo. Je psáno češtinou, která se dá dobře číst. Děj je dynamický a zábavný. ## Zdroje informací: - Vodička, F. Svět literatury. Praha: Fortuna, 1995 - Sochrová, M. Literatura v kostce. Praha: Fragment, 2007 - [Český jazyk](http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/moliere/lakomec-rozbor.html)