# Romeo a Julie > [!abstract] O díle > Pětiaktová milostná tragédie Williama Shakespeara z období anglické renesance (**~1595**). Tragická láska dvou mladých lidí ze znepřátelených veronských rodů Monteků a Kapuletů, jejichž smrt nakonec smíří obě rodiny. --- ## Bibliografické údaje | | | |---|---| | **Autor** | William Shakespeare → [[01 - William Shakespeare\|William Shakespeare]] | | **Název** | Romeo a Julie | | **Originální název** | *The Tragedy of Romeo and Juliet* | | **Jazyk originálu** | angličtina | | **Rok vzniku / premiéra** | ~1595 | | **První tištěné vydání** | 1597 (quarto, Londýn) | | **Český překlad** | běžně užívaný překlad **Martina Hilského** | | **Námět** | italský renesanční příběh (Luigi da Porto, 1530; Matteo Bandello, 1554) | --- ## Literární charakteristika - **Literární druh** — drama - **Literární žánr** — tragédie (renesanční, milostná, pětiaktová) - **Literární forma** — veršovaná (s prozaickými pasážemi u sluhů a Chůvy) - **Literární směr** — [[01 - Renesance|renesance]] (anglická, alžbětínská doba) > [!warning] Pozor: druh × žánr > ==Druh = drama. Žánr = tragédie.== Tyto pojmy se často pletou. --- ## Téma a hlavní myšlenka **Téma** : tragická láska dvou mladých lidí ze znepřátelených veronských rodů, jejíž tragický konec přinese smíření obou rodů **Hlavní myšlenka** : slepá rodová nenávist starší generace stojí dva nevinné mladé životy; pravá láska překonává hranice rodu, ale podléhá souhře nešťastných náhod **Autorský postoj** : Shakespeare implicitně odsuzuje slepou nenávist starší generace a oslavuje sílu mladé lásky; tón je vážně tragický, ale s katarzním vyústěním — divák odchází s pocitem, že to takhle dopadnout mělo ### Motivy láska × nenávist · mládí × stáří · osud × svobodná vůle · noc × den · světlo × tma · smrt · náhoda · loajalita · jed · dýka · maskování · maškarní ples --- ## Časoprostor - **Místo** — **Verona** (částečně **Mantova**, kam je vyhoštěn Romeo) — renesanční Itálie - **Doba** — konec **16. století** - **Trvání děje** — přibližně **4 dny** (od nedělního plesu do čtvrteční noci v hrobce) > [!info] Komprese času > Čtyřdenní rámec **zvyšuje tragický účinek** — postavy nemají prostor situaci promyslet, vše se odehrává v afektu. --- ## Kompozice ### Kompoziční vrstva - **Postup** — chronologický - **Členění** — **prolog (chór) + 5 dějství** - **Forma řeči** — přímá (repliky postav) + nepřímá (scénické poznámky) - **Typy promluv** — dialogy, monology (zejména balkonový monolog Julie) - **Vyprávěcí forma** — drama bez klasického vypravěče; rámec dává prolog (chór) - **Slohové postupy** — vyprávěcí, úvahový, popisný (v scénických poznámkách) ### Schéma klasické tragédie | Fáze | Dějství | Obsah | |---|---|---| | **expozice** | 1. | rvačka v ulicích, ples u Kapuletů, první setkání R+J | | **kolize** | 2. | balkonová scéna, tajná svatba | | **krize** | 3. | smrt Mercutia a Tybalta, Romeovo vyhnanství | | **peripetie** | 4. | plán s lektvarem, nedoručený vzkaz | | **katastrofa** | 5. | dvojnásobná smrt v hrobce, smíření rodů | ### Konflikty v díle | # | Typ konfliktu | Strany | |---|---|---| | 1 | **vnější rodový** | Montekové × Kapuletové | | 2 | **vnitřní postav** | láska × loajalita k rodině | | 3 | **generační** | mladí × starší | | 4 | **jednotlivec × společnost** | milenci × veronské normy | | 5 | **osud × svobodná vůle** | prolog předznamenává nevyhnutelnost | --- ## Postavy ### Hlavní | Postava | Věk | Rod | Charakteristika | |---|---|---|---| | **Romeo Montek** | ~16 | Montek | romantický, impulzivní; na začátku platonicky zamilovaný do Rosaliny, v Julii nachází opravdovou lásku | | **Julie Kapuletová** | **13** | Kapulet | zpočátku naivní dítě, po setkání s Romeem rychle dospívá a je rozhodná; v závěru odhodlanější než Romeo | ### Vedlejší | Postava | Strana | Charakteristika | |---|---|---| | **Mercutio** | Romeův přítel, příbuzný knížete | vtipný, cynický; před smrtí pronese *„Mor na ty vaše rody!"* — jeho smrt je dějovým zlomem | | **Tybalt** | Juliin bratranec, Kapulet | výbušný, dobrý šermíř; symbol rodové nenávisti | | **Benvolio** | Romeův bratranec, Montek | mírotvorce | | **Bratr Lorenzo** | františkán | tajně oddá milence, dá Julii uspávací lektvar; jeho **nedoručený vzkaz** je hlavním spouštěčem tragédie | | **Chůva** | Juliina důvěrnice | vulgární, sentimentální, komická úleva; nakonec radí Julii vzít si Parise | | **Paris** | nápadník Julie | příbuzný knížete; reprezentuje společenský tlak; Romeo ho zabije u hrobky | | **Kníže Escalus** | vládce Verony | příbuzný Mercutia a Parise; usiluje o mír | | **Pán Montek** | otec Romea | patriarcha rodu | | **Pán Kapulet** | otec Julie | patriarcha rodu | | **Paní Kapuletová** | matka Julie | sama se vdala mladá; prosazuje Parise | | **Rosalina** | Romeova platonická láska | ve hře se nikdy neobjeví | --- ## Děj ### Stručně Romeo Montek se na maškarním plese rodu Kapuletů zamiluje do Julie. Tajně se vezmou. Romeo v souboji zabije Juliina bratrance Tybalta a je vyhoštěn do Mantovy. Aby unikla sňatku s Parisem, Julie podle plánu bratra Lorenza vypije lektvar simulující smrt. Vzkaz s vysvětlením k Romeovi nedorazí, Romeo se v zoufalství otráví u její hrobky. Probuzená Julie vidí mrtvého Romea a probodne se jeho dýkou. Nad mrtvými dětmi se Montekové a Kapuletové smíří. ### Po dějstvích #### Prolog Chór přednáší rámec — diváci dopředu vědí, že milenci zemřou a jejich smrt usmíří rody. Diváci tak sledují *jak* a *proč*, ne *co*. #### 1. dějství — expozice Rvačka mezi sluhy Monteků a Kapuletů. Kníže Escalus vyhlašuje **trest smrti** za další boj. Romeo se Benvoliovi svěří se svou platonickou láskou k Rosalině. Paris u Kapuletů žádá Julii o ruku; Kapulet ho odkazuje o dva roky později a pořádá maškarní ples. Romeo, Benvolio a Mercutio se v maskách vplíží na ples. ==Romeo poprvé spatří Julii a okamžitě se zamiluje== (na Rosalinu zapomíná). Tybalt ho pozná, chce zaútočit, starý Kapulet ho zastaví. Romeo přistoupí k Julii — jejich první rozhovor je formálně **sonet** sdílený dvěma hlasy. #### 2. dějství — kolize **Balkonová scéna.** Po plese Romeo přeskočí zeď do Kapuletovy zahrady. Julie v monologu vyznává lásku Romeovi, který ji nezahlédla, ale slyší. Romeo se ohlásí, oba si vyznají lásku a domluví se na svatbě. Druhého dne je **bratr Lorenzo tajně oddá** v naději, že jejich láska smíří znepřátelené rody. #### 3. dějství — krize V ulicích narazí Mercutio a Benvolio na Tybalta. Romeo přichází; Tybalt ho vyzve na souboj, Romeo (nyní Tybaltův příbuzný) odmítá. Místo něj se bije **Mercutio**. Romeo se je pokusí odtrhnout, ale Tybalt Mercutia probodne pod Romeovou paží. > [!quote] Mercutio před smrtí > *„Mor na ty vaše rody!"* Romeo v afektu zabije Tybalta. Kníže ho vypoví z Verony do Mantovy. Bratr Lorenzo zařídí, aby Romeo strávil s Julií svatební noc. Ráno se loučí. Rodiče oznámí Julii, že se za tři dny **provdá za Parise**. Julie odmítá, otec vyhrožuje vyděděním, Chůva radí vzít si Parise (zrada důvěry). #### 4. dějství — peripetie Julie spěchá za Lorenzem. Mnich jí dá **lektvar**, který ji uvede do stavu simulujícího smrt na 42 hodin. Plán: Julii uloží do rodinné hrobky, Romeo si ji odtud vyzvedne. Lorenzo pošle Romeovi do Mantovy vzkaz s vysvětlením. Julie lektvar vypije. Ráno ji Chůva najde „mrtvou". Pohřeb do rodinné hrobky. > [!warning] Klíčový zvrat > **Vzkaz kvůli moru a karanténě nikdy nedorazí.** #### 5. dějství — katastrofa Romeo se z jiného zdroje dozvídá pouze to, že Julie zemřela. Koupí u lékárníka jed a vrací se do Verony. U hrobky narazí na Parise, který sype na Juliin hrob květiny. Pohádají se, Romeo **Parise zabije**. Vejde dovnitř, spatří Juliino tělo, vypije jed a zemře vedle ní. Přichází Lorenzo, ale slyší stráž a prchá. Julie se probouzí, vidí mrtvého Romea. > [!quote] Julie nad mrtvým Romeem > *„Romeo, ty lakomče! Ani kapku jsi mi nenechal."* Bere Romeovu dýku a propíchne se. Stráž nachází těla. Přicházejí Montekové, Kapuletové, kníže. Lorenzo vysvětlí, co se stalo. **Nad mrtvými těly dětí se rody smiřují.** --- ## Jazyk a styl ### Jazykové prostředky | Prostředek | Funkce a výskyt | |---|---| | **spisovný vznešený jazyk** | u milenců — patetický básnický styl | | **hovorové prvky, vulgarismy** | u Chůvy, sluhů, Mercutia — komická úleva | | **slovní hříčky, dvojsmysly** | Mercutio (mnohé nepřeložitelné z angličtiny) | | **archaismy** | text je z přelomu 16./17. století | ### Veršová výstavba - **Blankvers** — nerýmovaný pětistopý jamb (jambický pentametr); typický pro alžbětínské drama. Jako první ho v anglickém dramatu použil **Christopher Marlowe**, Shakespeare ho posunul k vrcholu. - **Rýmované pasáže** — uzavřená dvojverší jako formální tečka na konci scén. - **Sonet při prvním setkání R+J** — 14 veršů rozdělených mezi dva hlasy (forma „shared sonnet"); ==sonet uvnitř dramatu je velmi vzácný jev== a stylisticky odděluje jejich lásku od okolního děje. ### Tropy a figury | Trop / figura | Příklad | |---|---| | **metafora** | *„Julie je slunce."* | | **personifikace** | slunce, noc, smrt jako bytosti | | **přirovnání, hyperbola** | projevy milenců | | **oxymóron** | *„Ó láskyplná zášť, ó zášť, jež plodí lásku."* (Romeo) | | **apostrofa** | zvolání k mrtvému milenci | | **kontrast** | světlo × tma, den × noc, láska × nenávist — **klíčové pro celé dílo** | | **alegorie** | postavy zástupně reprezentují konfliktní síly | --- ## Citáty > *„Co je komu po jméně? To, co růží zvou — i zváno jinak vonělo by stejně."* > — **Julie z balkónu** > *„Mor na ty vaše rody!"* > — **Mercutio před smrtí** > *„Romeo, ty lakomče! Ani kapku jsi mi nenechal."* > — **Julie nad mrtvým Romeem** > *„Ó láskyplná zášť, ó zášť, jež plodí lásku."* > — **Romeo o nepřátelství rodů** --- ## Interpretace > [!quote] Začíná jako komedie, převrátí se v tragédii > První dějství vypadá jako **komedie** — pouliční rvačka mezi sluhy, vtipné dialogy, Romeova platonická láska k Rosalině, maškarní ples. ==Zlom přichází ve 3. dějství smrtí Mercutia.== U jiných Shakespearových tragédií (Hamlet, Macbeth) je tragický tón patrný od první scény. ### Klíčové interpretační body - ==**Jediná Shakespearova tragédie, která není politická.**== Nejde o trůn ani mocenské vraždy. Jde o **souhru nešťastných náhod** (nedoručený vzkaz, špatné načasování probuzení Julie). To je v kontextu Shakespearových tragédií výjimečné. - **Paralela se smrtí Krista.** Romeo a Julie obětují sebe za smíření rodů. Před smrtí oba spatří „mrtvé" tělo milence — forma muk, podobně jako Kristus byl mučen před smrtí. Hra končí **katarzí** — aristotelovský pojem pro pocit zadostiučinění z tragického konce. - **Univerzálnost.** Schéma „milenci z nepřátelských stran" se opakuje napříč epochami. Klasická moderní variace je muzikál **West Side Story** (Tryskáči × Žraloci v New Yorku). - **Kritika rodinné nenávisti.** Shakespeare implicitně odsuzuje slepou nenávist starší generace. Odsuzuje také konvenci sňatku z rozumu. - **Symbolika věku.** Julie má teprve 13 let, Romeo ~16. ==Mladí jako jediní vidí lidskost druhého rodu== — to není idylický romantismus, ale výtka starším. --- ## Autor — krátce **William Shakespeare** (*23. 4. 1564 – †23. 4. 1616) je vrchol anglické renesance a podle většiny literárních vědců nejvýznamnější anglicky píšící autor v dějinách literatury. Narodil se i zemřel ve Stratfordu nad Avonou, dlouho působil v Londýně jako herec, dramatik a spolumajitel divadla **The Globe**. Napsal **37–39 her**, **154 sonetů** a **2 epické básně**. Hry obvykle dělíme do tří období: | # | Období | Roky | Charakteristika | Příklady | |---|---|---|---|---| | 1 | **Rané** | do ~1594 | komedie a historické hry | *Zkrocení zlé ženy*, *Richard III.* | | 2 | **Vrcholné** | ~1595–1608 | velké tragédie a zralé komedie | *Hamlet*, *Macbeth*, *Othello*, *Král Lear*, **Romeo a Julie** | | 3 | **Pozdní** | 1609–1613 | romance (hybrid komedie + tragédie) | *Bouře*, *Zimní pohádka* | > [!info] Poloha Romea a Julie v tvorbě > *Romeo a Julie* spadá do období, kdy Shakespeare psal převážně **komedie** (současně s ní vznikal *Sen noci svatojánské*). Je to **první milostná tragédie** v Shakespearově díle a v širším smyslu **první milostná tragédie světového dramatu** vůbec. Detail viz [[01 - William Shakespeare|William Shakespeare]]. --- ## Literárně-historický kontext ### Doba a směr Anglická **renesance** přelomu 16. a 17. století, tzv. **alžbětínská doba** — Zlatý věk anglické kultury (rozkvět divadla, literatury, řemesel a obchodu). ### Charakteristika renesance Renesance vznikla v Itálii ve 14. století, do Anglie pronikla později (přelom 16./17. století). Italsky *rinascita* — „znovuzrození" antické kultury. **Hlavní rysy:** - návrat k antice - antropocentrismus (× středověký teocentrismus) - kult rozumu a krásy - sebevědomí jedince - rozvoj národních jazyků S renesancí je úzce spjatý **humanismus** — ==filozofický a vzdělanostní proud, ne období==, který klade do středu zájmu člověka a jeho rozum. Humanismus žije i mimo renesanci. Klíčový technologický předpoklad: **knihtisk** (Gutenberg, ~1450) umožnil masové šíření vzdělanosti. Detail viz [[01 - Renesance|Renesance]]. ### Společensko-historické pozadí - vláda **Alžběty I. Tudorovny** (1558–1603) — Zlatý věk - divadlo zažívá rozkvět, vznikají veřejná divadla pro všechny vrstvy (např. **The Globe**) - náboženské napětí — anglikánská církev × katolíci × puritáni - za Shakespeara nastupuje **Jakub I. Stuart** (1603) — jeho mecenáš ### Současníci / představitelé doby #### 🇬🇧 Anglie | Autor | Roky | Dílo / význam | |---|---|---| | **Christopher Marlowe** | 1564–1593 | *Doktor Faust*; **jako první použil blankvers**; zemřel v hospodské rvačce | | **John Donne** | 1572–1631 | metafyzická poezie, mladší současník | #### 🇮🇹 Itálie (kolébka renesance) | Autor | Roky | Dílo / význam | |---|---|---| | **Dante Alighieri** | 1265–1321 | *Božská komedie* — alegorický epos o pouti Peklem, Očistcem a Rájem; psáno italsky → základ italského spisovného jazyka | | **Francesco Petrarca** | 1304–1374 | *Zpěvník* — 366 sonetů pro Lauru; „otec humanismu"; definoval sonet jako 14 veršů | | **Giovanni Boccaccio** | 1313–1375 | *Dekameron* — sbírka 100 novel; rámcový příběh o 7 dívkách a 3 mladících utíkajících před morem ve Florencii | #### 🇫🇷 Francie | Autor | Roky | Dílo / význam | |---|---|---| | **François Villon** | 1431–~1463 | *Velký testament*, *Malý testament*; první „prokletý básník"; tulák, vězeň, odsouzený k smrti | #### 🇪🇸 Španělsko | Autor | Roky | Dílo / význam | |---|---|---| | **Miguel de Cervantes** | 1547–1616 | *Don Quijote*; **zemřel téhož roku jako Shakespeare**; první moderní román | #### 🇳🇱 Nizozemí | Autor | Roky | Dílo / význam | |---|---|---| | **Erasmus Rotterdamský** | ~1466–1536 | *Chvála bláznivosti*; klíčová postava humanismu | ### Vlivy na tvorbu - **italská renesanční literatura** — Shakespeare čerpá náměty (italské novely, antické předlohy) - **antická tragédie** — Aristotelova *Poetika*, Seneca - **Christopher Marlowe** — blankvers - **rodinná tragédie** — úmrtí syna Hamneta v 11 letech (1596) ovlivnilo motivy smrti dětí v pozdější tvorbě --- ## Kontext autorovy tvorby *Romeo a Julie* vznikla okolo roku **1595**, tedy v období, kdy Shakespeare psal převážně komedie (*Sen noci svatojánské* vzniká paralelně). Je to **první milostná tragédie** Shakespearovy tvorby — a v širším smyslu **první milostná tragédie světového dramatu** vůbec. Do té doby šlo o žánrově oddělené světy: tragédie byla politická a hrdinská (antické vzory), milostný příběh patřil do komedií nebo lyriky. Shakespeare tím **proměnil žánr tragédie** — ukázal, že vznešené umírání nemusí být politické. ==Tato proměna ovlivnila celé následující evropské drama.== --- ## Dobové vnímání a vliv díla - v Shakespearově době jedna z **nejúspěšnějších her** - v 17.–18. století popularita kolísala; v období klasicismu kritizována jako „nepravidelná" (nedodržuje zásadu tří jednot) - **romantismus 19. století** ji vzkřísil jako emblematické dílo o ničivé síle citu - dnes **nejhranější Shakespearova tragédie** a jedno z nejhranějších divadelních děl všech dob - archetyp „milenců z nepřátelských táborů" je nadčasový; každá doba si dílo přivlastňuje --- ## Inspirace a adaptace ### Filmové adaptace | Rok | Režisér | Charakteristika | |---|---|---| | **1968** | Franco Zeffirelli | klasická tradiční verze | | **1996** | Baz Luhrmann | moderní zasazení (Verona Beach); **Leonardo DiCaprio** jako Romeo; shakespearovský text v současném prostředí | | **2013** | Carlo Carlei | tradiční zpracování | ### Další adaptace - **muzikál *West Side Story*** (1957, Leonard Bernstein) — newyorské gangy Tryskáči a Žraloci místo Monteků a Kapuletů - **balet *Romeo a Julie*** (Sergej Prokofjev, 1935) - **opera *Roméo et Juliette*** (Charles Gounod, 1867) - **muzikál *Roméo et Juliette***, Gérard Presgurvic (2001) - nesčetné moderní filmové, divadelní a literární variace --- ## Bibliografický záznam (ISO 690) > SHAKESPEARE, William. *Romeo a Julie*. Přel. Martin Hilský. Brno: Atlantis, různá vydání. ISBN se liší podle vydání. > SHAKESPEARE, William. *The Tragedy of Romeo and Juliet*. Q1 London: John Danter, 1597; Q2 London: Thomas Creede, 1599. --- ## Související - [[01 - William Shakespeare|William Shakespeare]] — autor - [[01 - Renesance|Renesance]] — směr