# Sbohem armádo > [!abstract] O díle > Antiválečný román Ernesta Hemingwaye z roku **1929**. Příběh amerického dobrovolníka **Frederica Henryho** sloužícího jako sanitář v italské armádě za 1. světové války a jeho lásky k anglické zdravotní sestře **Catherine Barkleyové**. Silně **autobiografické** dílo, které z Hemingwaye udělalo uznávaného spisovatele. --- ## Bibliografické údaje | | | |---|---| | **Autor** | Ernest Hemingway → [[06-07 - Ernest Hemingway\|Ernest Hemingway]] | | **Název** | Sbohem armádo | | **Originální název** | *A Farewell to Arms* | | **Jazyk originálu** | angličtina | | **Rok vydání** | 1929, New York | | **Český překlad** | klasický překlad **Josefa Škvoreckého**; pozdější další | | **Námět** | autorovy vlastní zkušenosti z italské fronty 1918 | > [!info] Dvojznačný originální titul > ==**„A Farewell to Arms"**== má v angličtině **dvojí význam**: > - „Sbohem zbraně" (*arms* = zbraně, válka) > - „Sbohem náručí" (*arms* = paže, objetí) > > Frederic se v závěru loučí s obojím — odchází z války **a** přichází o Catherine. Český překlad zachycuje jen první význam. --- ## Literární charakteristika - **Literární druh** — epika - **Literární žánr** — ==**román**== (antiválečný; psychologický; milostný) - **Literární forma** — prozaická - **Literární směr** — americká meziválečná próza, ==[[05 - Ztracena generace|ztracená generace]]== --- ## Téma a hlavní myšlenka **Hlavní téma** : ==**nesmyslnost a krutost války**== a osamělé štěstí jednotlivce, které je jí i tak ničeno **Vedlejší témata** : láska v čase války · útěk před kolektivním šílenstvím · ztráta iluzí · osud · samota · alkohol jako útěk · „separátní mír" jednotlivce **Hlavní myšlenka** : ==Svět ničí nejprve ty nejlepší a nejskromnější.== Válka i osud jsou krutí a slepí. Jednotlivec nemůže vyhrát ani útěkem — ztráta a smrt jsou nevyhnutelné. **Autorský postoj** : silně ==**antiválečný**==; bez patosu a sentimentu; kritika romantické představy o **hrdinství, slávě a cti** ve válce — všechno jsou jen prázdná slova > [!quote] Slavná pasáž o slovech > *„Abstraktní slova jako sláva, čest, statečnost nebo posvátnost byla obscénní vedle konkrétních jmen vesnic, čísel silnic, jmen řek, čísel pluků a dat."* ### Motivy válka · láska · déšť (symbol smrti) · armáda · ústup · útěk · alkohol · jezero · porod · krev · víra a její absence · náhoda · osud > [!info] Symbol deště > ==**Déšť**== je v románu klíčový symbol — provází všechny tragické momenty, předznamenává smrt. Catherine sama říká, že **dešťem se bojí**, protože v něm vidí sebe mrtvou. --- ## Časoprostor - **Místo** — Itálie, Švýcarsko - **italská fronta** (Gorizia, Caporetto, řeky Soča a Tagliamento) - **Milán** (vojenská nemocnice) - **Stresa, Lago Maggiore** — útěk - ==**Švýcarsko**== — Lausanne, horská chata, Lausanne - **Doba** — ==**1. světová válka**==, konkrétně **1916–1918** - **Trvání děje** — přibližně dva roky > [!info] Historický kontext > Děj kopíruje **skutečné události** války na italské frontě: > - bitva u řeky **Soča** (Isonzo, 1916) > - katastrofická ==**bitva u Caporetta**== (říjen 1917) — italský ústup, zdrcující porážka > - **kapitulace zima 1917 / jaro 1918** --- ## Kompozice ### Kompoziční vrstva - **Postup** — chronologický - **Členění** — **5 knih** (částí) 1. seznámení Frederica a Catherine, italská fronta 2. nemocnice v Miláně, prohlubování lásky 3. návrat na frontu, **ústup od Caporetta** 4. útěk do Švýcarska 5. ==**Catherinin porod a smrt**== - **Forma řeči** — přímá (dialogy) + nepřímá (vnitřní úvahy Frederica) - **Typy promluv** — dialog dominuje; vnitřní monolog Frederica - **Vyprávěcí forma** — ==**ich-forma**== (1. osoba) — vypráví Frederic Henry ### Speciální rys — 39 verzí konce Hemingway přepisoval ==**závěr románu 39krát**==, než byl spokojen. Snažil se najít vyrovnaný, neslzavý tón. ### Konflikty 1. **člověk × válka** (kolektivní šílenství) 2. **Frederic × armáda** (zběhnutí, „separátní mír") 3. **láska × smrt** (Catherine × těhotenství × porod) 4. **vnitřní konflikt** Frederica — hodnoty, víra, smysl --- ## Postavy ### Hlavní - ==**Frederic Henry**== — Američan, **dobrovolník v italské armádě** jako řidič sanitky (poručík); na začátku **lakonický, cynický**, postupně se prohlubuje jeho cit; ==**autobiografická postava**== (Hemingway sám sloužil jako sanitář na italské frontě); poručíkem je proto, že je důstojníkem americké armády vyslaný k italskému spojenci - ==**Catherine Barkleyová**== — anglická **zdravotní sestra**; ztratila snoubence ve Francii; zpočátku se zoufale chytá nové lásky, postupně skutečná oddanost; **otěhotní** s Frederikem; ==**umírá při porodu**== ### Vedlejší - ==**Rinaldi**== — italský chirurg, Fredericův přítel z fronty; **lehkomyslný, vtipný, cynický**; pije a chodí za prostitutkami; symbol „normálního" italského vojáka - ==**Kněz**== — neznámý jménem, mladý italský katolický kněz v jednotce; ==**představuje víru a hodnoty**==; Frederic s ním vede filozofické rozhovory; Kněz mluví o své rodné Abruzzo jako o ideálním místě - **Helen Fergusonová** — Catherinina přítelkyně, také sestra; nesouhlasí s vztahem mimo manželství - **Major Gioválle** — Fredericův nadřízený - **Bonello, Aymo, Piani** — italští řidiči sanitek pod Frederikovým velením; doprovází ho při ústupu od Caporetta --- ## Děj ### Stručně Američan **Frederic Henry** slouží jako sanitář v italské armádě za 1. světové války. V nemocnici v Goricii se seznámí s anglickou sestrou **Catherine Barkleyovou** — nejprve flirt, postupně skutečná láska. Je raněn na frontě a převezen do Milána, kam za ním Catherine přijíždí; jejich vztah se prohlubuje, Catherine otěhotní. Frederic se vrací na frontu, kde zažije katastrofickou **bitvu u Caporetta** a italský ústup. Při ústupu je vojenskou policií skoro popraven jako špion, ale uniká skokem do řeky. Rozhodne se ==**zběhnout — uzavřít „separátní mír"**==. Najde Catherine ve Strese, oba spolu **utečou v loďce do Švýcarska**. Po několika klidných měsících v horách jde Catherine k porodu. Porod je dlouhý a katastrofický — **dítě se narodí mrtvé a Catherine zemře na vykrvácení**. Frederic odchází zpět do hotelu **sám v dešti**. ### Po knihách #### Kniha 1 — Goricia, fronta Frederic, **americký dobrovolník** v italské armádě jako poručík sanitky, popisuje jaro a léto v Goricii v Itálii. Setkává se s knězem a chirurgem **Rinaldim**. Ten ho přivede do nemocnice, aby mu představil novou anglickou sestru — ==**Catherine Barkleyovou**==. Catherine je v žalu — její snoubenec **zahynul ve Francii**. Vztah s Frederikem začíná jako ==**flirt bez vážnosti**== z jeho strany; Catherine se zoufale chytá nové lásky a sama říká, že hraje hru. Frederic vyráží na frontu. V zákopu během rozdávání jídla ho ==**zraní moždířová granáta**== — nohu, hlavu. Probouzí se v polní nemocnici. > [!info] Autobiografický paralelismus > Tato scéna **přesně kopíruje Hemingwayovo vlastní zranění** na řece Pijavě v roce 1918. #### Kniha 2 — Milán, nemocnice, prohloubení lásky Frederic je převezen do **vojenské nemocnice v Miláně**. Catherine je tam přeložena. Stará se o něj a jejich vztah se ==**prohlubuje do skutečné lásky**==. Stráví spolu krásné léto: Frederic se zotavuje, chodí na dostihy, pije s přáteli. Catherine je ==**otěhotní**==. Po zotavení musí Frederic zpět **na frontu**. #### Kniha 3 — Caporetto, ústup, „separátní mír" Frederic se vrací k jednotce. Pod jeho velením jsou řidiči **Bonello, Aymo a Piani**. Brzy přichází ==**katastrofická bitva u Caporetta**== (říjen 1917) — italská armáda se rozpadá a začíná **chaotický ústup**. Frederic vede svou jednotku v koloně ustupujících vojáků. Zastaví ho **dva inženýři**, kteří nechtějí pomoci — Frederic jednoho ==**zastřelí**==. Při překračování řeky **Tagliamento** je Frederic zastaven ==**italskou vojenskou policií**==. Policie ==**popravuje důstojníky, kteří opustili své jednotky**==, jako údajné špiony. Frederic kvůli **americkému přízvuku** je podezřelý ze špionáže. V poslední chvíli ==**skočí do řeky**== a unikne. Plavně ujme dál po proudu, vyskočí, schová se ve vlakovém vagónu, dostane se do Milána. Frederic se rozhoduje ==**zběhnout**== a uzavřít se zbytkem světa „**separátní mír**". #### Kniha 4 — útěk do Švýcarska Frederic najde Catherine ve **Strese** na **Lago Maggiore**. Plánují útěk. V noci si půjčí **loďku** a celou noc ==**vesluje po jezeře do Švýcarska**==. Ve Švýcarsku je přijímají jako turisty. Žijí spokojeně v **horské chatě nad Lausanne** a později v Lausanne samotném. Catherinino těhotenství pokračuje. Plánují společný život. #### Kniha 5 — porod, smrt Catherine Catherinin **termín porodu** se blíží. Catherine je ==**veselá, plná naděje**==, ale tajně se bojí. Přijde porod. Je ==**dlouhý a komplikovaný**==. Catherine trpí. Lékaři se rozhodnou pro **císařský řez**. ==**Dítě se rodí mrtvé**== — chlapec se udusil pupeční šňůrou. Catherine pak ==**vykrvácí**== — opakované krvácení, lékaři ji nedokážou zachránit. Frederic je u její smrtelné postele. Loučí se. Catherine říká, že ==**ze smrti není strach**==, ale ===nemá ze života strach, ne smrti==. > [!quote] Závěrečná scéna > Po Catherinině smrti Frederic ==**odejde zpět do hotelu pěšky v dešti**==. Konec. --- ## Jazyk a styl ### Hemingwayův styl - ==**lakonický, úsporný**== — krátké, přímočaré věty - **dialog dominuje** nad popisem - **smyslové vjemy** (déšť, chuť vína, dotek) - **bez patosu** — i v nejtragičtějších okamžicích - **ich-forma** umožňuje silnou subjektivitu, ale Frederic Henry je ==**emocionálně rezervovaný**== ### Teorie ledovce Hemingway zde naplno aplikuje svou ==**teorii ledovce**==: velká část významu je **pod povrchem**. Catherinin strach z dešt, Fredericova milost, jeho rozhodnutí dezertovat — všechno je naznačeno, ne explicitně řečeno. ### Tropy a figury - **metafora** — déšť jako smrt; armáda jako stroj na zabíjení - **personifikace** — válka, řeka, déšť jako bytosti - **kontrast** — láska × válka, klid × chaos, Švýcarsko × fronta - **symbol** — déšť, řeka Tagliamento (zlomová), kostel (víra Frederica) - **paralelismus** — Catherine ztrácí dvě lásky (snoubenec ve Francii, Frederic ve Švýcarsku) --- ## Citáty > ==*„The world breaks everyone and afterward many are strong at the broken places. But those that will not break it kills."*== > *„Svět zlomí každého a mnozí jsou potom silní v zlomených místech. Ale ty, kdo se zlomit nedají, zabije."* > *„Když lidé přinesou tolik odvahy do tohoto světa, svět je musí zabít, aby je zlomil, a tak je zabíjí. Zabíjí ty velmi dobré a velmi mírné a velmi statečné nestranně. Pokud nejsi nic z toho, neboj — zabije to i tebe, ale nebude na to pospíchat."* > *„Abstraktní slova jako sláva, čest, statečnost nebo posvátnost byla obscénní vedle konkrétních jmen vesnic, čísel silnic, jmen řek, čísel pluků a dat."* --- ## Interpretace > [!quote] Antiválečné dílo > Sbohem armádo je ==**jedno z nejvýznamnějších antiválečných děl světové literatury**==. Hemingway nepíše o slávě nebo hrdinství — píše o **zoufalství, chaosu a smrti**. Vojáci v knize nehledají vítězství, ale **přežití**. ### Klíčové interpretační body #### 1. „Separátní mír" jednotlivce ==Frederic se po **Caporettu** rozhoduje zběhnout==. To není zbabilost — je to ==**existenciální rozhodnutí**==: jednotlivec si **uzavírá vlastní mír** se světem, opouští kolektivní šílenství. > Catherine říká: *„Pojď se mnou někam, kam nás nikdo nezná."* #### 2. Marnost útěku I když Frederic a Catherine **uniknou do Švýcarska** a žijí klidně, ==**svět je dostihne**==. Catherinina smrt při porodu ukazuje, že **únik před osudem není možný**. #### 3. Kritika hrdinství Hemingway výslovně útočí na ==**abstraktní slova „sláva, čest, statečnost"**==. Jsou prázdná a obscénní vedle konkrétních faktů války. Toto je **zásadní obrat** v evropské vojenské literatuře — od romantického hrdinství k drsnému realismu. #### 4. Autobiografické paralely - Frederic Henry = **Hemingway sám** - Catherine Barkleyová = částečně **ošetřovatelka Agnes von Kurowsky**, do které se Hemingway zamiloval v Miláně 1918 - zranění na frontě = **bitva na Pijavě 1918** - ústup z Caporetta = Hemingway nezažil osobně (přišel 8 měsíců po bitvě), ale **kombinace přátelských vzpomínek** Klíčový rozdíl: ==**Agnes von Kurowsky Hemingwaye opustila**==, neumřela. Catherinina smrt v románu je literární transformace toho opuštění. #### 5. Catherine jako idealizovaná žena × kritika ==**Kontroverzní postava**==. Některé feministické kritičky kritizují Catherine jako **idealizovanou ženskou postavu** — vždy věrnou, milující, oddanou, neustále uctívající Frederica. Jiní vidí Catherine jako **psychologicky realistickou** postavu, která je v zoufalství po smrti snoubence ochotná hrát „roli" lásky. #### 6. Závěr v dešti ==**Slavná závěrečná scéna**==: Frederic odchází z nemocnice pěšky v dešti. **Bez slz, bez patosu**. Jen prázdnota. Hemingway přepsal ==**závěr 39krát**==. Snažil se najít přesný tón. --- ## Autor — krátce **Ernest Hemingway** (*1899 Oak Park, Illinois – †1961 Ketchum, Idaho — sebevražda*) je americký spisovatel, hlavní představitel ==**ztracené generace**==. Účastník 1. světové války jako sanitář na italské frontě, korespondent ve španělské občanské válce a 2. světové válce. **Sbohem armádo** je jeho ==**druhý velký román**== (po *Slunce také vychází*) a první, který mu přinesl skutečné uznání. Vyšel **1929**, deset let po válce. Vedle *Sbohem armádo* napsal: - *Slunce také vychází* (1926) - *Komu zvoní hrana* (1940) — španělská občanská válka - ==*Stařec a moře* (1952)== → [[School/Maturita 2/CJL/Books/06 - Ernest Hemingway - Starec a more|Stařec a moře]] - *Zelené pahorky africké* (1935) **Pulitzerova cena 1953**, **Nobelova cena 1954**. Detail viz [[06-07 - Ernest Hemingway|Ernest Hemingway]]. --- ## Literárně-historický kontext ### Doba a směr ==**Americká meziválečná próza**==, **ztracená generace**. Sbohem armádo je ==**vrcholné dílo amerického antiválečného románu**==. ### Charakteristika období **Ztracená generace** je skupina amerických a evropských spisovatelů narozených kolem roku 1900, kteří ==**zažili 1. světovou válku**==. Pojem zavedla **Gertrude Steinová**. Reflektují válečné trauma, rozpad starých hodnot. Lakonický styl, mužský pohled, bohémský život v Paříži ve 20. letech. Detail viz [[05 - Ztracena generace|Ztracená generace]]. ### Společensko-historické pozadí - ==**1. světová válka 1914–1918**== — formující zkušenost - **italská fronta** — méně známá než západní, ale stejně krutá - ==**bitva u Caporetta**== (24.–27. října 1917) — katastrofická porážka Itálie; ~265 000 zajatců, tisíce mrtvých - po válce nostalgie, deprese, alkohol, jazz age - 1929 — **Velká hospodářská krize** (rok vydání románu) ### Současníci #### 🇺🇸 USA — ztracená generace - **F. Scott Fitzgerald** — *Velký Gatsby* - **John Dos Passos** — trilogie *USA* - **William Faulkner** — *Hluk a vřava* #### 🇩🇪 Německo — paralelní antiválečné romány - ==**Erich Maria Remarque**== — *Na západní frontě klid* (1929, **stejný rok jako Sbohem armádo**); ==pravděpodobně nejznámější válečný román všech dob== - **Stefan Zweig** — psychologické novely #### 🇨🇿 Čechy - **Jaroslav Hašek** — *Osudy dobrého vojáka Švejka* (satirické zpracování války) - **Karel Čapek** — *R.U.R.*, *Bílá nemoc* ### Vlivy na tvorbu - ==**vlastní zkušenost z italské fronty**== 1918 (zranění na Pijavě) - ==**ošetřovatelka Agnes von Kurowsky**== — předloha pro Catherine - atmosféra 20. let — rozčarování, alkohol, bohémský život v Paříži - americká **žurnalistická škola** — krátké přímočaré věty --- ## Kontext autorovy tvorby Sbohem armádo (1929) je ==**Hemingwayovo první velké umělecké vítězství**==. Po prvním románu *Slunce také vychází* (1926), který sklidil mírný úspěch, *Sbohem armádo* z něj udělalo **uznávaného autora**. Stylově je román ==**vrcholným uplatněním Hemingwayovy „teorie ledovce"**==: krátké věty, smyslové detaily, vše podstatné pod povrchem. Tematicky román zahajuje Hemingwayovu ==**řadu velkých válečných románů**==: - *Sbohem armádo* (1929) — 1. světová válka - *Komu zvoní hrana* (1940) — španělská občanská válka Vyznění je ==**konzistentně antiválečné**==. Hemingway ukazuje, že válka **nepřináší slávu, jen zničení**. --- ## Dobové vnímání a vliv - po vydání 1929 ==**okamžitý úspěch**== - 80 000 výtisků prodaných za první 4 měsíce - ohromující recenze i komerční úspěch - Hemingway uznán jako ==**hlavní spisovatel své generace**== - ovlivnil celou ==**generaci antiválečné literatury**== — Norman Mailer (*Naked and the Dead*), Joseph Heller (*Hlava 22*), Tim O'Brien (Vietnam) - v Itálii zakázán fašistickou vládou (kvůli vykreslení italských vojáků v ústupu) --- ## Inspirace a adaptace ### Filmové adaptace - ==**A Farewell to Arms**== (1932, režie Frank Borzage, s **Garym Cooperem** a **Helen Hayesovou**) — klasická adaptace - **A Farewell to Arms** (1957, režie Charles Vidor) — s **Rockem Hudsonem** a **Jennifer Jonesovou** - několik televizních adaptací ### Vliv - archetyp **antiválečného románu** - spojení ==**lásky a války**== jako témat v moderní literatuře - vliv na celou tradici americké drsné prózy --- ## Bibliografický záznam (ISO 690) > HEMINGWAY, Ernest. *Sbohem, armádo*. Přel. Josef Škvorecký. Různá česká vydání. > HEMINGWAY, Ernest. *A Farewell to Arms*. New York: Charles Scribner's Sons, 1929. --- ## Související - [[06-07 - Ernest Hemingway|Ernest Hemingway]] — autor - [[School/Maturita 2/CJL/Books/06 - Ernest Hemingway - Starec a more|Stařec a moře]] — druhé dílo Hemingwaye v mém seznamu - [[05 - Ztracena generace|Ztracená generace]] — směr