# Syllabus — Lakomec > [!abstract] Co je tohle > **Skript ústní maturitní zkoušky.** Plné věty, které lze přednést tak, jak jsou. Cíl: maximální skóre **4 + 4 + 4 + 4 = 16 bodů**. Plný rozbor: [[School/Maturita 2/CJL/Syllabus/02 - Moliere - Lakomec|Lakomec]], [[02 - Moliere|Moliere]], [[02 - Klasicismus|Klasicismus]]. ## Časový rozpočet | Část | Délka | Body | Obsah | |---|---|---|---| | Úvod | ~1 min | — | autor, název, rok, žánr ve dvou větách | | **Část 1** | ~5 min | 0–4 | body 1–5 (úryvek + dílo) | | **Část 2** | ~5 min | 0–4 | body 6–11 (úryvek detail) | | **Literárně-historický kontext** | ~5 min | 0–4 | doba, autor, dílo, současníci | | Neumělecký text | (samostatně) | 0–4 | — | > [!tip] Strategie > ==Začínat konkrétně faktem==, nikdy „no tak teda…". Mluvit v krátkých větách. Když nevím detail, plynule přejít na další bod — nikdy neviset. Mluvit spisovně, nedrmolit, **chodit po povrchu** — do hloubky se nikdo ptát nebude. --- ## Úvod (~1 min) > Mým úkolem je rozbor díla **Lakomec** od **Molièra** — vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin — z roku **1668**. Jde o vrcholné dílo francouzského klasicismu, pětiaktovou komedii charakterů, která kritizuje lakotu a posedlost penězi. --- ## Část 1 · Body 1–5 (~5 min) ### 1. Téma a motivy > Téma úryvku odvodím z konkrétního textu. Typicky se jedná o dialog Harpagona s dětmi o sňatcích, scénu krádeže truhličky s penězi, nebo komický výslech sluhů policejním komisařem. > > Tématem celého díla je **kritika lakoty a posedlosti penězi**, která ničí rodinné a mezilidské vztahy. > > Hlavní myšlenkou je, že **člověk ovládaný jedinou neřestí ztrácí lidskost**. Harpagon staví peníze nad své vlastní děti, jejich štěstí i morálku. > > Mezi hlavní motivy patří **lakota**, **peníze**, **lichva**, **truhlička s penězi**, **sňatek z rozumu**, **konflikt generací**, **láska v rozporu s majetkem**, **přetvářka** a **intriky**. > > Vedle lakoty Molière v díle kritizuje také **snobství, podlézavost, přetvářku** a **manželství z rozumu**. ### 2. Časoprostor > Děj se odehrává v **Paříži** druhé poloviny 17. století, tedy v Molièrově současnosti, za vlády Ludvíka XIV. Místem je výhradně **Harpagonův dům** — což odpovídá klasicistní zásadě jednoty místa. > > Celý děj trvá přibližně **jeden den** — opět v souladu se zásadou jednoty času. ### 3. Literární forma > Literární forma je **prozaická**. To bylo v Molièrově době neobvyklé, protože dramata se obvykle psala ve verších. ==Lakomec proto v premiéře nebyl příliš úspěšný — diváci na verše čekali.== ### 4. Literární druh > Literárním druhem je **drama**. ### 5. Literární žánr > Literárním žánrem je **komedie**, konkrétně **komedie charakterů** — to znamená, že postava je postavena na jedné výrazné vlastnosti dovedené do extrému. Místy hra hraničí s **fraškou**. > [!info] Bonus — antická předloha > Hra je **inspirovaná antickou komedií** *Komedie o hrnci* (latinsky *Aulularia*) od římského dramatika **Plauta**. To je typické pro klasicismus, který se v mnoha ohledech vracel k antice jako ke vzoru. --- ## Část 2 · Body 6–11 (~5 min) ### 6. Vypravěč > Drama v klasickém slova smyslu vypravěče **nemá**. Děj se odvíjí výhradně prostřednictvím promluv postav — dialogů a monologů — a prostřednictvím scénických poznámek autora. ### 7. Postavy > Hlavní postavou je **Harpagon** — bohatý vdovec, lichvář, chorobně lakomý. Smyslem jeho života jsou peníze. Chce se sám oženit s mladou Marianou. Je typickým příkladem **komedie charakterů** — celá postava stojí na jediné vlastnosti. > > Jeho dvě děti jsou **Kleantes** a **Eliška**. Kleantes je mladý muž, hráč karet, miluje chudou dívku **Marianu**. Eliška miluje Harpagonova správce **Valéra** a má být provdána za bohatého Anselma. > > Z dalších postav jsou důležité: > > - **Valér**, Harpagonův správce a Eliščin tajný milenec. Ve skutečnosti je synem bohatého italského šlechtice; pracuje jako sluha jen proto, aby byl Elišce nablízku. > - **Mariana**, chudá dívka, kterou miluje Kleantes. > - **Anselm**, bohatý starší šlechtic, který se má oženit s Eliškou. V závěru se ukáže jako otec Valéra a Mariany. > - **Frozina**, místní dohazovačka, lichotnice. Jedna z nejvýraznějších komických postav. > - **Čipera**, Kleantův sluha, který ukradne Harpagonovu truhličku s penězi. > - **Jakub**, Harpagonův kočí a kuchař, ze msty obviní z krádeže Valéra. > [!info] Apelativizace > Jméno **Harpagon** se v jazyce stalo obecným označením lakomce — píše se s malým h. Tento jazykový proces, kdy se z vlastního jména stává obecné podstatné jméno, se nazývá ==**apelativizace**==. ### 8. Promluvy > V díle se uplatňuje **přímá řeč** ve formě dialogů a monologů a **nepřímá řeč** ve formě scénických poznámek autora. ### 9. Verš > Hra je psána **bez veršů**, celá v **próze**. To je opět specifický rys Lakomce — viz bod 3 o formě. ### 10. Jazykové prostředky > Jazyk je převážně **spisovný**, s občasnými hovorovými výrazy a vulgarismy, zejména u sluhů a u Jakuba. > > Najdeme zde **zdrobněliny**, hlavně v Frozininých lichoceních. **Odborné a obchodní výrazy** používá Harpagon, když mluví o lichvě, úrocích a věnech. Naopak **lichotivá slova** dominují u dohazovačky Froziny, **hanlivá** u Harpagonových obviňování. ### 11. Tropy a figury > Z tropů se v díle silně uplatňuje: > > - **nadsázka** neboli hyperbola — extrémní projevy Harpagonovy lakoty (vyhublí koně, jídlo ze zbytků, scéna, kdy Harpagon ve zmatku chytí sám sebe za ruku); > - **ironie** — komentář autora i postav; > - **řečnické otázky** — především v Harpagonově monologu po krádeži truhličky; > - **kontrast** — láska proti penězům, mladí proti Harpagonovi; > - **gradace** — Harpagonova reakce na ztrátu peněz; > - **slovní hříčky** — především při výslechu Valéra. > > Z hlediska figur je dominantní **karikatura** — postavy jsou postaveny na jedné výrazné vlastnosti dovedené do extrému. --- ## Literárně-historický kontext (~5 min) > [!important] Rozhodující část > Učitelka říkala: „minimálně 2 body za tuto část — od každého říct alespoň trochu." Tj. ==lépe zmínit pět věcí povrchně než jednu hluboko==. ### 1. Zařazení autora do období > Molière patří do **francouzského klasicismu** 17. století. Tvoří za vlády **Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV.** — krále Slunce — tedy v období vrcholné francouzské absolutistické monarchie. ### 2. Charakteristika období > **Klasicismus** je umělecký a literární směr 17. a 18. století, který vznikl ve Francii a postupně se rozšířil po Evropě. Vznikl jako **reakce na baroko**, které bylo emocionální, dramatické a okázalé. > > Mezi hlavní rysy patří **návrat k antice** jako vzoru, důraz na **rozum, řád, harmonii a pravidla**, **střídmost** a uměřenost, jasná kompozice, morální poučení a **typizované postavy**. > > Filozofickým základem klasicismu je **racionalismus** — myšlenkový směr Reného Descarta, jeho slavné *Cogito, ergo sum* znamená „Myslím, tedy jsem". Rozum je hlavním zdrojem poznání. > > Klasicistní drama se inspirovalo **Aristotelovou *Poetikou*** — to je první literárně-vědné dílo v historii — a obvykle dodržuje takzvanou **zásadu tří jednot**: jednotu místa, času a děje. > > Klasicismus také rozlišoval **vysoké žánry** (tragédie, epos, óda) a **nízké žánry** (komedie, bajka, satira). ### 3. Život autora > Molière, vlastním jménem **Jean-Baptiste Poquelin**, se narodil v roce **1622** v Paříži a zemřel v roce **1673**. Pocházel z bohaté měšťanské rodiny — otec byl královský čalouník — ale rozhodl se proti vůli rodiny pro hereckou kariéru, což bylo v té době pokládáno za podřadné povolání. Proto přijal i umělecké jméno. > > Po krachu své první divadelní společnosti strávil zhruba **třináct let** s kočovným divadlem na francouzském venkově. Po návratu do Paříže v roce 1658 získal **přízeň Ludvíka XIV.**, který ho ochraňoval i přes odpor církve a šlechty. > > ==Zemřel symbolicky na jevišti== — při představení své hry *Zdravý nemocný*, kde sám hrál, dostal záchvat kašle, hru ovšem dohrál a o hodinu později zemřel. Církev mu zprvu odmítla křesťanský pohřeb — povolen byl až po zásahu krále. ### 4. Dílo autora > Molière napsal přibližně **33 her**, většinou komedií. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří: > > - ***Lakomec*** (1668) — kritika lakoty; > - ***Tartuffe*** (1664) — satira na náboženské pokrytectví; tato hra byla **církví zakázána** a Molière ji musel dvakrát přepracovávat; > - ***Zdravý nemocný*** (1673) — kritika hypochondrie a šarlatánství, poslední Molièrova hra; > - ***Misantrop*** — psychologická komedie o konfliktu upřímnosti a společenských konvencí; > - ***Don Juan*** — cynismus a vzdor vůči autoritě; > - ***Škola žen*** — kritika výchovy žen k poslušnosti. > > Molière **povýšil komedii** z nízkého žánru na nástroj společenské kritiky a stal se zakladatelem moderní společenské komedie. Ovlivnil i moderní francouzštinu — podobně jako Shakespeare angličtinu. ### 5. Další autoři klasicismu > Současně s Molièrem tvoří ve Francii dva velcí dramatici tragédie — **Pierre Corneille**, autor *Cida*, a **Jean Racine**, představitel psychologicky propracované tragédie. > > V oblasti **bajek** působí **Jean de La Fontaine**, který předkládá morální poučení skrze zvířecí příběhy. > > Teoretikem klasicismu je **Nicolas Boileau** se spisem *Umění básnické*. Filozoficko-moralistní reflexi zastupují **Blaise Pascal** se spisem *Myšlenky* a **François de La Rochefoucauld** s *Maximami*. --- ## Body navrch > [!tip] Co se hodí dodat > Závěr *Lakomce* je klasickým příkladem antického prvku ==**deus ex machina**==, doslova „bůh ze stroje". V antickém dramatu spouštěli z vrcholku jeviště herce představujícího boha, který vyřešil zápletku. V *Lakomci* tuto roli plní příchod Anselma, který odhalí ztracenou rodinu, zaplatí svatby a celou situaci vyřeší. > > Důležitý je také ironický závěr: ==**Harpagon se nepolepší**== — naopak, z celé situace vyjde finančně ještě lépe. Molière tím ironicky potvrzuje, že posedlost zůstává. > > Postava Harpagona je typickou **komedií charakterů** — je postavena na jediné výrazné vlastnosti, lakotě, dovedené do extrému. Někteří kritici Molièrovi vytýkali právě to, že jeho postavy postrádají hlubší psychologii. > > Molière byl ve své době často **v konfliktu s církví a šlechtou**. Jeho hra *Tartuffe* byla dokonce zakázána pro kritiku náboženského pokrytectví. --- ## Pokud se zeptají dál | Otázka | Odpověď | |---|---| | Jak to dopadne? | Anselm se ukáže jako otec Valéra a Mariany, zaplatí obě svatby. Harpagon souhlasí, protože nemusí nic platit a má své peníze zpátky. | | Co je zásada tří jednot? | Jednota místa (jeden prostor), času (jeden den) a děje (jedna hlavní linie). Antický prvek převzatý do klasicismu. | | Co je deus ex machina? | Antický dramatický prvek, doslova „bůh ze stroje" — vnější zásah, který vyřeší zápletku. | | Z jaké předlohy Molière čerpal? | Antická komedie *Komedie o hrnci* (*Aulularia*) od římského dramatika Plauta. | | Kdo byl Ludvík XIV.? | Francouzský král 1643–1715, tzv. „král Slunce", vrchol absolutistické monarchie; Molièrův mecenáš a ochránce. | | Co je apelativizace? | Jazykový proces, kdy se z vlastního jména stává obecné podstatné jméno (Harpagon → harpagon). | --- ## Co vynechat - ❌ Citáty v originální francouzštině - ❌ Detailní jména všech postav — stačí Harpagon + 3–4 další - ❌ Detailní převyprávění děje — komise ho zná, stačí klíčové momenty - ❌ Historie kočovného divadla — zmínit jen pokud zbyde čas --- ## Související - [[School/Maturita 2/CJL/Syllabus/02 - Moliere - Lakomec|Lakomec]] — plný rozbor - [[02 - Moliere|Moliere]] — autor - [[02 - Klasicismus|Klasicismus]] — směr